7 lží, kterými nás krmí výživoví poradci

Kvůli jednomu projektu jsem kopal do hluboké historie reklamy.

Narazil jsem na spoustu zajímavých – a trochu zarážejících – věcí, ale jedna mě skutečně zaujala mezi ostatními:

Firma Lucky Strike postavila v padesátých letech svou reklamní kampaň na tom, že jejich cigarety jsou skvělé jako lék proti podrážděnému hrdlu a kašli.

Z dnešního pohledu už je to spíš úsměvné, ale jestli je nějaký obor ještě plnější lží a klamu než tabákový průmysl, pak je to potravinářství.

Potravinářský průmysl nás v několika posledních dekádách přesvědčil o tom, že tuk je nejnebezpečnější jed pro naše těla, zatímco nás krmil obilím, cukrem, polotovary a inventářem hodiny chemie. Děkujem pěkně.

Když zajdeš do oddělení o výživě v kterémkoli knihkupectví, najdeš mraky knížek o tom, jak správně jíst. Když je přečteš všechny, zjistíš, že to, co jedna kniha doporučuje jako návod na hubnutí, druhá před tím varuje jako před nejrychlejší cestou, jak tuk přibrat. To, co se v jedné knize prezentuje jako ultimátní lék, ve druhé je největším jedem. Jak se v tom sakra zorientovat?

Existuje velká spousta protichůdných informací a tuny „zaručených“ (a zpravidla drastických metod), jak rychle zhubnout. Zdá se, že většině z nich chybí jedna zcela zásadní věc: selský rozum.

Nabízím Ti stručný seznam několika faktů, ve kterých je potřeba udělat jasno – a udělat si tak definitivně představu o tom, co by člověk vlastně měl jíst.

Lež č. 1: Příjem vs. výdej

Počítat kalorie a udržet jejich příjem níž než výdej je cesta ke zhubnutí.

Až na to, že není.

Jednak je prakticky nemožné přesně spočítat jak výdej, tak i příjem. Druhak není kalorie jako kalorie: hranolky s majonézou („na vlastní oči jsem viděl, jak to v tý sra*ce topěj“) mají na tělo poněkud jiný efekt než steak se salátem.

Koblihu nejde „vyběhat“ a stejně tak neplatí, že „jsem si dneska zacvičil, tak si můžu v klidu dát balík chipsů.“

Lidské tělo je komplexnější mechanismus, než jen rovnice příjmu kalorií a jejich výdeje. Je to biochemická a tepelná fabrika, kde všechno souvisí se vším.

Každé zkonzumované jídlo má vliv na hormonální sekreci, energetickou úroveň, kvalitu spánku a regenerace, náladu a tak dále. Tenhle fakt je často přehlížen, nicméně je zcela zásadní.

Pravda: Vykašli se na tabulky a vážení jídla a místo toho se soustřeď na konzumaci přirozených a kvalitních potravin. Nejde o to KOLIK, jde o to CO. Pokud to kvete, pokud se to dá utrhnout ze stromu, vyndat ze země nebo ze slepice a pokud to má hlavu, pak je zřejmě bezpečné to jíst. Pokud to má barevný obal a třicet položek ve složení, pak je lepší nechat to v regálu obchodu.

Lež č. 2: Univerzální program pro všechny

Paleo dieta, Zónová dieta, Atkins, vegetariánská strava, středomořská dieta, nízkotučná dieta – každý zastánce určitého výživového směru je skálopevně přesvědčen o své pravdě a o tom, že jeho stravovací styl je nejlepší pro všechny.

Jenže není.

Tak jako se lišíme barvou vlasů, očí, pokožky, tvarem obličeje, výškou a charakterem, tak se lišíme také tím, co je vevnitř.

Potravina, která je pro jednoho lékem, je pro druhého jedem.

Někdo může jíst maso prakticky ke každému jídlu a být dlouhodobě zdravý a plný energie, někdo jiný je nastaven především na zeleninu a maso mu dobře nedělá.

Pravda: Optimální jídelníček je především o hledání vlastní cesty. Uvědomuji si, že je to dlouhodobý proces, nicméně podstoupit ho musí každý, kdo plánuje být zdravý a vitální.

Ideální je začít s omezeným množstvím potravin: masem, zeleninou, vejci a ořechy a postupně v několikaměsíčních blocích testovat účinky dalších složek potravy sám na sobě a odpovědět si na následující otázky:

Jak se cítím, když jím převážně maso? Jak ovlivní kvalitu spánku, když se najím pozdě večer? Po které snídani se cítím nejvíc nabitý energií. Ovlivňuje příjem sacharidů moji náladu? Bývám po obědě unavený?

Lež č. 3: Tuky jsou špatné, m’kay?

Tohle je lež z části. Některé tuky pro nás opravdu špatné jsou, například slunečnicový olej.

Na druhou stranu vyhýbat se všem tukům je velká chyba. Tuk je naprosto zásadní pro optimální funkci buněk, mozku nebo třeba pro vyváženou úroveň hormonů.

Do detailu se problematice tuků věnuji v knize Železné tělo, kterou si na tomto odkazu můžeš stáhnout zdarma: www.zeleznakoule.cz/zelezne-telo

Pokud je nějaký výrobek nízkotučný, zpravidla to znamená, že tuky v něm přirozeně obsažené jsou nahrazeny chemickým koktejlem, který je daleko horší, než kterýkoli tuk kdy byl. Pokud z něčeho odstraníš tuk, chutná to jak karton. Proto se do odtučněných potravin přidávají umělá sladidla a cukr, aby se to vůbec dalo pozřít.

Pravda: Jez pravidelně (= každý den) kvalitní tuky. Tučná masa, vnitřnosti, ořechy, vejce, tučné ryby, avokádo, kokosový tuk a olivový olej.

Tuk je škodlivý zejména v kombinaci se sacharidy – kobliha, bůček s knedlíkem (jí to vůbec někdo?), párek v rohlíku a podobně. Nejlépe uděláš, když budeš tučné maso jíst v kombinaci se zeleninou.

Lež č. 4: Výživová pyramida

Popravdě řečeno, mám tak trochu problém nechat si ohledně jídla radit od instituce, která mě přesvědčuje, že základ mého jídelníčku by mělo tvořit obilí a mléčné výrobky bych měl upřednostnit před tuky.

 

Výživová pyramida

Výživová pyramida – trochu pruda, ne?

Pamatuješ na Obelixe, silného gala z pohádky, jenž kosil jednoho Římana za druhým a k večeři slupnul na posezení pár divočáků?

Obelix jedenadvacátého století: „Jasně, hoďte mi na stůl tu pátou misku cereálií s nízkotučným mlékem!“

Fuj…

Pravda: Výživová pyramida je nesmysl pro masochisty, kteří se chtějí krmit jako televizní reklama. Nebo kojenec.

Lež č. 5: Jíst jen bílé maso

Ta samá pyramida z příkladu výše ohledně masa: „Jedna porce drůbežího či rybího masa, 2 vařené bílky nebo miska sójových bobů, porce sójového masa.“

No tak to děkuju, ale kde je prasátko? A kravička? A co zvěřina?!

Představ si tlupu neandrtálců, která uloví mamuta. A jeden z nich se postaví před ostatní a řekne: „Ale červené maso je nezdravé, zvyšuje cholesterol a způsobuje rakovinu. Jdem radši najít nějaká kuřata – a když je nenajdem, vyrobíme si je ze sóji.“ Tipuju, že tak v půlce projevu dostane pořádnou deku. Kyjem.

Antibiotiky, steroidy a růstovými hormony nadopovaná kuřata jsou jak monstra ze seriálu Walking Dead a na mém talíři nemají co dělat. Vajíčka bez žloutku chutnají jak … no vlastně nijak. Sója? Ne díky, nestojím o dávku estrogenu.

 

Kuře 1950 vs. 2008

Kuře z roku 2008 – zřejmě slušnej oddíl…

Souhlasím, že nic se nemá přehánět – a jíst hovězí 3× denně rozhodně trochu extrém je. Ale jako ve všem, i tady je to o rovnováze. Jez dostatek syrové (a především zelené) zeleniny, abys příjem masa vyvážil. Půl hodiny před velkým jídlem vypij horkou vodu s celým vymačkaným citronem, abys podpořil trávení. Nejez pořád dokola stejný druh masa: střídej hovězí, vepřové, kachní, zvěřinu, ryby. Cca jednou týdně zařaď den úplně bez masa.

Pravda: Výchovný systém doporučuje jíst kuřata, já doporučuju se jim vyhnout. Na ostatních druzích masa rozhodně není nic špatného. Mimoto, jídelníček tvořený samým kuřecím je fakt opruz.

Upřednostňuj kvalitu před kvantitou a vybírej si maso v dobré kvalitě, nemražené a ideálně od lokálních prodejců, řezníků nebo z farmářských trhů. Nezapomínej na dostatečný přísun syrové zeleniny.

Lež č. 6: Sacharidy jako primární palivo

Kdyby příroda chtěla, abychom fungovali primárně ze sacharidů, proč jsou jen z poloviny tak výživné jako tuky? Proč dokáže tělo uložit jen relativně malou dávku glykogenu, zatímco tuků je schopno uložit víceméně neomezeně? A proč sacharidy způsobují markantní zvýšení inzulinu v krvi, takže máme zanedlouho po jejich konzumaci zase hlad?

Mě to moc smysl nedává – Tobě ano?

Uznávám, že velice aktivní jedinci a vrcholoví sportovci (obzvlášť v tak intenzivních disciplínách jako třeba MMA) sacharidy potřebují, ale pokud si jdeš 3× týdně na hodinku zasportovat, pak rozhodně „velice aktivní“, „elitní“, ani „vrcholový“ sportovec nejsi. Ergo nepotřebuješ zvyšovat příjem sacharidů a nepotřebuješ sacharidové koktejly a gainery.

Stejně jako v bodu pět není žádný extrém dobrý, takže porce rýže tady a pár brambor támhle ještě nikoho nezabily (obzvlášť večer po tréninku). Na druhou stranu brambory zabírají místo v žaludku steakům, vejcím a zelenině, takže bych to s nimi úplně nepřeháněl.

Pravda: Primárním lidským palivem jsou bílkoviny a tuky.

Pokud si chceš udržet stabilní energetickou úroveň přes den a nemít „unavená odpoledne“ (ty stavy kolem druhé třetí odpoledne, kdy Ti padá čelo na klávesnici), vyhni se konzumaci sacharidů během dne. To znamená rýže, brambory, pečivo, těstoviny a – logicky – cokoli sladkého, včetně nápojů. Schovej si rýži k večeři po tréninku.

Lež č. 7: Hlavně nehladovět!

Výchovný systém moderního stravování nám tlačí do hlavy, že bychom měli jíst malé porce každé 2 – 3 hodiny, abychom necítili pocit hladu a nezpomalil se nám metabolismus (protože pak údajně tělo začne ukládat energii do tuků).

Má to asi stejnou logiku, jako kdyby sis začal ukládat peníze do banky v okamžiku, kdy je nemáš.

Ano, když člověk hladoví, metabolismus se mu zpomalí – jde o systém úspory energie v době, kdy nemáš přístup k jídlu. Až na to, že tenhle proces startuje cca po 80 – 90 hodinách hladovění…

Zřejmě jsem jeden z mála propagátorů přerušovaného postění na české „fitness“ scéně, nicméně jsem hluboce přesvědčen, že některá z forem přerušovaných půstů je skvělý způsob, jak dát odpočinout trávicímu traktu, detoxifikovat játra a doplnit zásobu enzymů. Krom toho půsty zpomalují proces stárnutí a udržují tělo v bdělém stavu (o kterém Ori Hofmekler, autor Warrior Diet, mluví jako o „válečnickém instinktu).

Ne, půsty nejsou pro každého. A ne, neexistuje jeden mustr pro všechny. Někomu vyhovují dopolední půsty, pro někoho je lepší noční postění. Věnuj tomu čas a experimentuj.

Pravda: Každodenní konstantní pastva nemá nic společného se zdravím. Tělo prostě potřebuje čas na „refresh“. Tři velká jídla denně jsou pro člověka plně dostačující, obzvlášť pokud jsou bohatá na tuky a bílkoviny, které tělo zasytí nejlépe.

Tak jak to, že to někomu funguje?

Právě jsem popřel naprosto všechno, co Ti poradí nutriční specialista – jak je tedy možné, že jejich rady fungují?

Protože v jedné věci trefují střed terče: zakazují sladkosti, alkohol a nabádají ke konzumaci kvalitních a průmyslově nezpracovaných potravin. A to je rozhodně dobrý start.

Pokud někdo x let pravidelně frčí na fast foodu a sladkostech a má víc než jen pár kilo nadváhu, pak bude fungovat jakákoli drobná změna jídelníčku, jakákoli dieta a jakýkoli výživový styl (za předpokladu, že ho ten člověk bude dodržovat).

Jenomže optimální strava, která podporuje kvalitní regeneraci, pomáhá zvyšovat citlivost na inzulin, vybalancovat hormonální úroveň a zlepšuje zdraví obecně je trochu jiné téma než jídelníček zaměřený na shazování kil. Jejím cílem je především zdraví a dobrá kondice trávicího systému. Ztráta tuku je jen „vedlejší účinek“. Forma následuje funkci.

Co si z toho odnést?

    • Jez 2 – 3 velká jídla denně, bohatá na bílkoviny a tuky.
    • Střídej pravidelně zdroje bílkovin: vejce, různé druhy masa, vnitřnosti atp.
    • Založ svou stravu primárně na masu, zelenině, vejcích, ořeších a semenech.
    • Nejez průmyslově vyrobené potraviny z pšenice: pečivo, těstoviny či cereálie.
    • Nejez a nepij sladké (vážně to musím říkat?)
    • Experimentuj s přerušovanými půsty. Půst by měl trvat 10 – 16 hodin.
    • Nepřestávej hledat svou individuální a optimální cestu.
    • Stáhni a přečti si mou knihu Železné tělo. Na tom trvám!
    • Bonus nakonec: Jednou týdně běž na pizzu, zmrzlinu nebo burger a pořádně se zpras!

Není Ti lhostejné, čím se krmíš a rád by ses o zdravém stravování dozvěděl víc? Ve své knize Železné tělo: 5 kroků k ultimátní síle, zdraví, kondici a postavě antické sochy se detailně věnuji nejen výživě, ale také Ti poskytnu jednoduchý a snadný plán, jak s chlapskou stravou začít! Stahuj ZDE.